Viktor Konvalinka

choreograf a tanečník

Narodil se roku 1984 v Praze. V roce 2004 absolvoval Taneční konzervatoř hl. města Prahy u prof. Jaroslava Slavického a Jana Kodeta. Školu reprezentoval na mnoha představeních doma i v zahraničí – Augsburg, Freiburg, Magdeburg, Valenciennes, Vídeň, Paříž, Sankt Pölten, Doněck. Už v té době vytvořil pro absolventské koncerty krátké choreografie. Během studií absolvoval letní kurzy na Taneční akademii v Drážďanech a ve Philadelphii, kde prohloubil své zkušenosti nejen v klasické a moderní technice, ale i v mnoha dalších tanečních stylech. Je držitelem řady ocenění z mezinárodních i domácích soutěží např.: v roce 2003 se s Monikou Hejdukovou zúčastnil Grand Prix Eurovision, kde získali 2. cenu za interpretaci choreografie Jana Kodeta Twillight of Innocence. Na 1. mezinárodní baletní soutěži v Brně 2003 cenu Grand Prix, 1. cenu v kategorii Pas de deux na Prix Carpeaux a v roce 2004 na 4. Contest Vídeň vyhrál 1. cenu v oboru moderní tanec.
Od sezony 2004–2005 nastoupil do angažmá v Národním divadle v Praze jako člen baletního souboru. V roce 2005 byl jmenován demisólistou a o rok později sólistou. Mezi jeho klasické sólové role patří mimo jiné Ďábel v baletu Louskáček – Vánoční příběh od Youri Vàmose, Benvolio v Romeovi a Julii, Abdérachman v Raymondě, Jago v Othellovi, Lorenzo v Romeovi a Julii od Petra Zusky, Lenský v baletu Oněgin od světoznámého choreografa Johna Cranka nebo Princ v baletu Popelka od Jeana Christophea Maillota.
Jeho moderní repertoár zahrnuje role jako např.: Jiřího Kyliána Petite mort, Sinfonietta, Polní mše; Matse Eka Carmen; Johana Grebena a Uriho Ivgiho Santa Says Cut It!, Petra Zusky Mariin sen, Requiem, BREL – VYSOTSKIJ – KRYL / Sólo pro tři, A Little Extreme, Lyrická, Svěcení jara; Jana Kodeta Zlatovláska, Camoufl?AGE, Čarodějův učeň a řada dalších.
Vedle interpretační práce se také věnuje choreografii. Pro choreografické Miniatury (uvedené ve Stavovském divadle a Laterně magice) vytvořil choreografie s názvem To nepochopíš…, Tři pro sóloaneb Pražské Hystérium, Ultimo, Jak100hoven nebo Just Solo, které uvedl i na Gala Darii Klimentové v Praze 2014.
V roce 2009 založil spolu s Tomášem Rychetským, Pavlem Hejným a Tomášem Červinkou Moderní taneční skupinu DEKKADANCERS, kde funguje jako choreograf a tanečník. Skupina vystupuje nejen na mnoha českých scénách, ale i v zahraničí. Mezi jejich díla patří například Umíněnost ztracených, Pakkáž, Port 9, Kill de Bill, Timing, Cave and Creatures a mnoho dalších. V rámci Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby ČR 2011 získali Cenu Za humor v choreografii za dílo Dekka pod dekou pro Bohemia Balet.
V roce 2014 vytvořil spolu s Tomášem Červinkou choreografii GURU pro Balet Národního divadla v Praze, hudbu napsal český skladatel Jan Jirásek.  Dílo je v Národním divadle uváděno v rámci triptychu Česká baletní symfonie II vedle takových jmen, jako je Petr Zuska a Jiří Kylián.

V současné době je jedním z předních sólistů Národního divadla v Praze a stále se s velkou vášní věnuje již zmíněné choreografii.

Repertoár

3+1

3+1

Taneční večer tří choreografů/tanečníků baletu Jihočeského divadla plus jednoho hosta. Tanečníci mají chuť tančit i tvořit zároveň – a to vám předvedou během tanečních večerů 3+1. Speciálním hostem bude Viktor Konvalinka, sólista baletu Národního divadla a člen uměleckého uskupení DEKKADANCERS.

Sebastiano MazziaTančila jsem
Tančila jsem je choreografií o vášni. V současnosti jsme si jako lidé zvykli vynikat ve všem, co děláme: skáčeme vysoko, běháme rychle a už nedokážeme selhat… Ale neměly by láska a vášeň být tím, proč by si nás lidé měli skutečně vážit?Inspirováno životem atypické zpěvačky Florence Foster Jenkins.

Béla Keri Nagy: Vír
Rotace vesmíru, oběžná dráha naší planety a nekonečný koloběh života nás stále někam táhnou a předurčují naši životní cestu. V průběhu života se však stává, že z nečekaných důvodů z této cesty sejdeme. Časem nám však naše nejniternější instinkty a zkušenosti připomenou, že bychom se neměli vzdávat své cesty a toho, kam skutečně směřujeme.

Zdeněk Mládek: Pod kůží
V každém z nás naráží snaha být sám sebou na potřebu někam patřit. Ať už je nutkání vlastní realizace sebevětší, v situacích ztráty jistoty a bezpečí jsme často zahnáni do kouta a pod kůží nám nevědomky klíčí nevyhnutelnost „jít s davem“.

Viktor Konvalinka: Vzpomínky staré paruky
Co vše může cítit starý člověk, který se ocitl v domově důchodců? Cítí se osvobozen od svých denních povinností a konečně ve společnosti nových přátel, či jak uvězněný na samotce a utahován v kazajce svých vlastních pocitů a vzpomínek? Odkázán k životu v novém domově mu zbývá jen přijmout, co nabízí, a žít každý den naplno. A vzpomínat na časy, kdy měl celý život ještě před sebou...

Choreografie, světla, kostýmy / Tančila jsem Sebastiano Mazzia

Choreografie, světla, kostýmy / VírBéla Kéri Nagy

Choreografie, světla, scéna, kostýmy / Pod kůží Zdeněk Mládek

Hudba/ Vzpomínky staré parukyAlexander Sadirov