Ilona Mataradze

Cesta k opeře rodačky z gruzínského Suchumi (*1985) vedla přes Moskvu, kde nejprve studovala mezinárodní právo a jazyky. Vášeň ke zpěvu ji přivedla k jeho studiu na moskevské Státní pedagogické univerzitě; zároveň studovala hru na klavír a kytaru na zdejší Grečaninovově konzervatoři. V roce 2015 se v Královské opeře Covent Garden v Londýně zúčastnila proslulé mezinárodní pěvecké soutěže Operalia pod patronací Placida Dominga, která slouží jako významná „startovací rampa“ pro mladé nadějné a dynamické zpěváky, kteří mají potenciál stát se chloubou nejvýznamnějších operních domů. V následujícím roce se Ilona Mataradze stala vítězkou 16. ročníku mezinárodního festivalu operních pěvců „Marie Kraja“ v albánské Tiraně. Její další životní a umělecké cesty ji přivedly do Španělska, kde ve Valencii své pěvecké umění dále prohloubila studiem na Akademii Placida Dominga v Palau de les Arts Reina Sofia. Její „křišťálový soprán“ jí následně pomohl získat angažmá na Rossiniho festivalu v italském Pesaru, kde pod taktovkou Maestra Alberta Zeddy a v mistrovských kurzech pěvců Monserrat Caballé, Placida Dominga, Ruggera Raimondiho, Vladislava Piavka a dalších hvězd svůj hlas ještě zdokonalila. Vynikající pěvecká technika a barevnost jejího sopránu jí přinesly angažmá ve významných operních domech (Palau de les Arts Reina Sofia ve Valencii, Teatro Rossini v Pesaru, Teatro Goldoni v Livornu, Gran Teatro la Fenice v Benátkách, The Israeli Opera v Tel Avivu aj.). Její repertoár zahrnuje dramatické role verdiovské (Desdemona, Violetta, Leonora v Trubadúrovi, Elena v Sicilských nešporách, Amelia Grimaldi v Simonu Boccanegrovi), italský „veristický“ repertoár představují Nedda z Komediantů, Pucciniho Mimì i Musseta (Bohéma), Liù v Turandot a nejnověji, poprvé 8. června 2019 v Auditorio de Zaragoza pod taktovkou Ricarda Casery, také Butterfly. Jejímu pružnému mladodramatickému hlasu svědčí i rozličné úlohy mozartovské (Zuzanka, Despina, Fiordiligi, Elettra, Pamina i Donna Anna) a rovněž Gounodova i Belliniho Julie v operních verzích Shakespearovy tragédie Romeo a Julie. Velké úspěchy slavila i jako Adina v Donizettiho Nápoji lásky, Massenetova Manon, Čajkovského Taťána, Prokofjevova Nataša Rostovová či Marfa z Carské nevěsty Rimského-Korsakova. Vyniká v koncertním repertoáru; její osobitá interpretace Čytř posledních písní Gustava Mahlera pod taktovkou Omera Meira Wellbera v Gran Teatro la Fenice v Benátkách se stala doslova senzací. Během své strmé pěvecké kariéry zpívala mj. pod taktovkou takových dirigentských „velmistrů“ jako jsou Lorin Maazel, Zubin Mehta, Patrick Fournillier, Fabio Biondi, Alberto Zedda. Jejím současným domovem je Valencie.